 Pojem „multikulturalismus“ je dnes v kurzu. Evropští politici a úředníci (a nejen oni) jej nepřetržitě skloňují a užívají v souvislosti téměř se vším a při každé příležitosti. Ale jaký je skutečný význam tohoto slova, odkud se vzalo, co si pod ním představit a hlavně co znamená, nebo může znamenat pro budoucnost Evropské unie? Multikulturní Evropa se neustále potýká s nerůznějšími formami extremismu a řešení přistěhovaleckého problému se stává čím dál tím nutnější.
 Hlavní náplní hodiny bude diskuse, která má přivést studenty k zamyšlení nad celospolečensky debatovanou problematikou multikulturalismu, přistěhovalectví a extremismu. Problematika: - Multikulturalismus
- Rozdíl mezi pluralismem a multikulturalismem
- Evropský problém imigrace a integrace
 Co si studenti představují pod pojmem „multikulturalismus“. Studenti se zamyslí nad tím, jestli pojmy „multikulturalismus“ a „pluralismus“ znamenají totéž, popř. jaký je mezi nimi rozdíl. Pro učitele: Pár definic obou pojmů: - Pluralismus: filozofická koncepce, podle níž existuje několik nebo množství vzájemně nezávislých druhů jsoucna (pluralismus ontologický) nebo forem poznání (pluralismus gnozeologický). V oblasti sociologie vystupuje pluralismus hlavně jako teorie faktorů a zejména pak jako pluralismus politický, který chápe mechanismus politické moci jako střetávání a rovnováhu různých společenských skupin. Termín pluralismus zavedl roku 1712 německý filozof Ch. Wolff. Protikladem pluralismu je monismus. Za zvláštní formu pluralismu je považován dualismus vycházející ze dvou zásadně odlišných principů, substancí, hmotné a duchovní. Opačnou variantu pluralismu představují ty jeho krajní formy, jež uznávají nekonečné množství prvků, principů, substancí ap. a zcela popírají reálnost jednoty světa. (Encyklopedie Cojeco)
- Pluralismus: jeho předpokladem je tolerance (G. Sartori)
- Pluralismus
tvrdí, že rozmanitost a nesouhlasné názory patří k hodnotám, jež obohacují jedince i jeho politickou obec (G. Sartori)
- Pluralismus
: idealistický světonázor popírající jednotu světa a předpokládající množství duchovních, navzájem od sebe nezávislých podstat světa; volné spojení několika území s poměrně velkou samostatností; sestava, koalice více politických stran; názor připouštějící mnohost jevů(M. Ivanová - Šalingová, Slovník cizích slov – 1988)
- Multikulturalismus
: je situace, kdy etnické, náboženské či etnické skupiny koexistují v rámci jedné společnosti (encyklopedická definice z roku 1985)
- Multikulturalismus
představuje formu identitní politiky, ve které koncept kultury postupně splývá s konceptem etnické identity. (Terence Turner)
- Multikulturalismus může být klasifikován zároveň jako ideologie, koncept, princip, diskurs či hnutí, ale také jako hodnota, postoj, problém nebo výzva. (Tomáš Hirt)
- Multikulturalismus
: je pozice, která odmítá asimilaci a obraz „tavícího kotle“ jakožto podvod dominantní kultury, a na místo toho upřednostňuje takové metafory jako „salátová mísa“ či „nádherná mozaika“, ve které si každý etnický či rasový element v populaci udržuje svoji odlišnost (T. Hirt)
Stručná historie multikulturalismu (Tomáš Hirt): Na trh idejí vstoupil projekt multikulturalismu v USA v průběhu druhé poloviny 60. let 20. století v souvislosti s tzv. etnorevitalizačními hnutími, jejichž požadavkem bylo politické uznání svébytnosti různých skupin či komunit odvolávajících se na společný „etnický původ“ (tzv. „etnicitu“). Představitelé tohoto hnutí odmítali jak dosavadní „univerzalistický asimilacionismus“ směřující k vytvoření jednotného homogenního amerického národa, tak vizi Hnutí za občanská práva Martina Luthera Kinga, který proklamoval boj za rovnost lidských individuí nezávisle na představě o jejich různém rasovém či etnickém původu. V období tohoto „etnického obrození“ nevyhnutně ustupuje logika občanských práv a do popředí se dostává otázka kolektivních práv etnických minorit včetně nároků na uznání jejich odlišných kultur či tradic v rámci amerického politického života. Obraz tzv. „tavícího kotle“ („melting pot“) se zakládá na představě slévání různých tradic a kulturních praktik v jednu společnou univerzální kulturu. Pro exponenty nových etnorevitalizačních hnutí byla tato vidina („proces asimilace“) zcela nepřijatelná. Od konce 60. let je tento slévárenský výjev postupně vytlačován gastronomickou metaforou „salátové mísy“ („salad bowl“), ve které si různé přísady (etnické skupiny) uchovávají svoji chuť a formu, nicméně dohromady tvoří svébytný pokrm, který je charakteristický jedinečností svého namíchání. Multikulturalismus představuje zastřešující politickou a konceptuální (akademickou) artikulaci tohoto trendu, přičemž konstruuje vizi společnosti, v níž vedle sebe (nekonfliktně) koexistují různé etnické skupiny, které se vyznačují jednotným (pokrevním) původem, sdílenou kulturou a kolektivní identitou. Popřední český multikulturalista Doc. PhDr. Pavel Barša, M.A., Ph.D. – pár výroků (2005): - „… mluvit o multikulturalismu v České republice jako o určité vládní politice podle mě nelze – na rozdíl například od Kanady, Austrálie, Británie či Holandska v minulosti.“
- „… od konce roku 1999, kdy vznikla komise pro integraci cizinců a kdy se ten pojem (multikulturalismus – pozn. autora) v těchto dokumentech začíná objevovat, i když spíše v deklarativní poloze.“
- „…integrace má za cíl integrovat příslušníky menšin do občanského celku a zároveň jim umožnit udržet si jisté rysy své skupinové identity nebo své kultury.“
- „Multikulturní integrace je, nejjednodušeji řečeno, opak asimilace. Asimilace je představa, že se příslušníci menšin nemohou stát součástí občanského národa pokud se nezbaví svých kulturních, skupinových odlišností. Multikulturní integrace má za cíl integrovat tyto lidi občansky, ekonomicky a politicky a zároveň jim umožnit, aby si na jiné, nepolitické rovině udrželi své zvláštní rysy.“
- „…multikulturalismus lze chápat mnoha způsoby podle různých kontextů. Mluvím-li o multikulturalismu jako o něčem, co mně samotnému připadá jako chvályhodné, tak tím mám na mysli určité politiky, které podporují integraci od občanského celku, a zároveň umožňují pěstovat zvláštní skupinovou subkulturu nebo kulturu na nepolitické úrovni.“
- „Vycházím ze širší definice multikulturalismu […] kdy nejde jenom o etnické skupiny, ale také o další menšiny nebo životní způsoby, které byly v minulosti marginalizovány nebo vylučovány kulturní většinou.“
- „Multikulturalismus obecně vzato je pro mě hnutí za inklusivní společnost, tj. za společnost, která bude schopna zahrnout i takové své „atypické“ příslušníky, která nebude vylučovat lidi na základě toho, že vypadají, nebo žijí jinak a z hlediska většiny „divně“. Taková tolerance a inkluze není bezbřehá. Minimálně na rovině principu se dá říct, že se z ní sami vylučují ti, kteří nejsou schopni takovouto toleranci přijmout vůči ostatním. Tzn. ideologičtí fundamentalisté nebo extrémní nacionalisté, kteří hlásají nadřazenost své vlastní skupiny a netolerují ostatní.“
- „Mé pojetí multikulturalismu je liberální. Je založeno na tom, že společnost by měla být schopna do sebe zahrnout různé životní způsoby a menšiny, avšak ve chvíli, kdy nějaká menšina začne být netolerantní, ať už vůči vnější společnosti nebo vůči svým členům (což se týká hlavně sekt), tak by měl liberální stát jménem svých hodnot rovnosti a individuální svobody zasáhnout.“
 Nejznámější a jistě i nejzajímavější kulturní menšinu u nás tvoří bezpochyby Romové. Romská komunita v České republice je velké téma a každý student má s ní jistě osobnízkušenosti. Studenti zkusí společně romskou kulturu popsat: - V čem se Romové liší od české majoritní společnosti
- Jaké mají Romové vystupování
- Jak se liší jejich fyzický vzhled
- Jak žijí, jak se stravují, jak se baví
- Jaké mají písně a tance (jestli někdo ve třídě nějakou romskou písničku zná, můžou si ji studenti zazpívat)
Pár témat k diskusi: - Vyjmenovat 5 kladů romské menšiny – jak a čím obohacuje českou společnost
- Vyjmenovat 5 negativ romské menšiny – jak, čím dělá české společnosti problémy
- Proč je tak obtížná integrace Romů do společnosti?
- Jsou všichni Romové stejní? Rozdíl mezi „slušnými Romy“ a „Romy, kteří se odmítají integrovat“, aneb rozdíl mezi Romy, kteří pracují a kteří pracovat nechtějí.
- Znáte nějaké programy české vlády, resp. Evropské unii, zaměřeny na integraci Romů? (např. granty na výstavbu bytů)
Informace o plnění usnesení vlády týkajících se integrace romských komunit a aktivního postupu státní správy při uskutečňování opatření přijatých těmito usneseními ke dni 31. prosince 2001 a návrh Koncepce romské integrace: http://www.vlada.cz/1250/vrk/komise/krp/dokumenty/koncepce_romske_integrace.pdf
 Studenti budou pracovat s problematikou muslimské společnosti v současné Evropě. Učitel třídě sdělí, že v dnešní EU se počet muslimů zpravidla odhaduje na dvanáct až třináct milionů a islám se stal druhou nejrozšířenější konfesí ve Francii, v Belgii a v Itálii po katolictví, ve Švédsku a v Norsku po luteránství. (Muslimové v dnešní Evropě -http://www.integrace.cz/integrace/clanek.asp?id=484) Studenti se společně pokusí vymyslet co nejvíce odlišností mezi muslimskou a evropskou společností. Studenti se pokusí popsat muslimskou společnost a kulturu: - Z pohledu náboženského
- Postavení ženy v muslimské společnosti
- Jak se Evropan setkává s muslimským světem v každodenním životě (mešity, stravovací zařízení, trhy …)
Třída společně zkusí vyjmenovat země EU, ve kterých je podíl muslimské kultury nejvyšší a zamyslí se nad tím, proč tomu tak je. Proč právě Belgie, Francie atd. a ne třeba Estonsko, Litva atd. Třída se pak společně pokusí zamyslet nad tím, jaký je rozdíl mezi „muslimskými imigranty“ a „muslimskými imigranty-radikály“. Proč je důležité mezi nimi rozlišovat?
 Diskuse bude hlavní náplní hodiny. Na většinu z uvedených otázek neexistují jednoznačné odpovědi. Problematika je závažná a komplikovaná. Má vést k zamyšlení. - Jaké národnostní menšiny a etnické skupiny znáte?
- Je mezi nimi nějaký rozdíl? Čím se vyznačují?
- Znáte ve svým okolí nějaké muslimy? Jak by jste je popsali, co by jste o nich mohli říct?
- Existuje nějaký rozdíl mezi imigranty-muslimy a imigranty-asiaty?
- Jestli ano, jaký?
- Je multikulturalismus pro Evropu prospěšný, nebo škodlivý?
- Jestli je prospěšný, v čem?
- Jestli je škodlivý, jak?
- Může kulturní separace a radikalizace v jednotlivých státech EU vést k případnému rozpadu Evropského společenství?
- Potřebuje Evropa imigranty?
- Můžou být imigranti pro Evropu prospění? Jak?
- Můžou imigranti znamenat pro Evropu hrozbu? Jakou?
- Co si představujete pod pojmem „integrace“?
- Když imigrant získá v Evropské unii občanství, znamená to, že se do společnosti integroval? Jestli ne, proč?
- Představme si 4 typy integrace: jazykovou, zvyklostní, náboženskou a etnickou.
- Která je nejdůležitější?
- Která je nejjednodušší?
- Která nejtěžší?
- Je pro společnost nezbytně důležité aby integrace proběhla na všech 4 úrovních?
- Proč se v poslední době tak moc mluví o muslimské menšině jako o problému pro EU?
- Proč se mnoho muslimských rodin žijících v EU odmítá do Evropského společenství integrovat?
- Proč většinová společnost často diskriminuje přistěhovalce?
- Co by bylo lepší: vést benevolentnější nebo přísnější imigrační politiku?
- K čemu by se multikulturalismus dal spíš přirovnat: k „sociálnímu faktu“, nebo „politickému programu“?
|
 Články, diskuse a komentáře
|
