 Evropská unie se snaží na mezinárodní světové scéně vystupovat jako jeden celek, který má jeden záměr a jeden cíl. V některých oblastech, jako je například hospodářství, se jí tento záměr plnit daří a vystupujerelativně jednotně – jednání WTO (World Trade Organization), různé mezinárodní dohody o obchodu apod. Největší neshody zatím panují ve vojenství a v zahraniční politice. EU si vytvořila vlastní symboly (vlajka, hymna, heslo…), kterými se ve světě prezentuje. To, jak je obtížné sladit a sjednotit vystupování evropských států v jedno „evropské vystupování“ dokazuje i nedávná nejednotnost států EU v otázce intervence do Iráku či přistoupení Turecka. Dobrým příkladem může být také zastoupení jednotlivých zemí ve sportu – nikdo reálně neuvažuje, že by EU postavila třeba svoji fotbalovou reprezentaci.
 Studenti se seznámí se znaky a symboly Evropské unie (Den Evropy, Evropská hymna, Evropská vlajka), kterými se ve světě prezentuje. Obeznámí se se Společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, která tvoří druhý ze tří pilířů Evropské unie. Jak o EU smýšlí okolní svět. (článek – Bush je menším euroskeptikem než mnozí Evropané)
 Den Evropy, Evropská hymna a Evropská vlajka jsou tři hlavní symboly, kterými se Evropská unie ve světě prezentuje. Studenti ve stručnosti na papír napíší, co o těchto symbolech vědí. (jak vypadá vlajka, kolik má hvězd, kdo napsal hudbu pro hymnu apod.) Své závěry pak společně prodiskutují a zkompletují. Pro učitele: - Den Evropy (Schumanův den):
9. květen roku 1950 se zapsal do evropských dějin jako počátek sjednocené Evropy. V tento den přednesl tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman mezinárodnímu tisku prohlášení, ve kterém navrhl vytvoření organizace, jež by dohlížela na uhelný a ocelářský průmysl evropských zemí a koordinovala jeho aktivity. Právě Schumanova deklarace se stala impulsem k poválečné spolupráci evropských vlád a základním stavebním kamenem pro pozdější vznik Evropské unie. Evropští představitelé rozhodli o zavedení svátku Dne Evropy na Milánském summitu v roce 1985. Tento svátek symbolizuje, že každá země, která se demokraticky rozhodla vstoupit do Evropské unie, souhlasí s jejími základními hodnotami.
- Evropská hymna:
Evropská hymna symbolizuje svobodu, společenství a mír mezi národy a občany členských zemí Evropské unie. Její melodie pochází z Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludvík Van Beethoven. Pro závěrečnou větu Beethoven zhudebnil "Ódu na radost", kterou v roce 1785 napsal Friedrich Schiller. Tato báseň vyjadřuje Schillerovu idealistickou vizi o tom, že dojde ke sbratření celého lidstva - což byla vize, kterou sdílel i Beethoven. V roce 1985 ji hlavy států a předsedové vlád EU přijali za oficiální hymnu Evropské unie. Nemá nahrazovat národní hymny jednotlivých členských států, nýbrž oslavovat hodnoty sdílené jimi všemi a jejich jednotu v rozmanitosti. Hymna má dvě sloky, jejichž původní text je v němčině. V pravém sloupci je volný překlad do českého jazyka.
| Freude, schöner Götterfunken
Tochter aus Elysium, Wir betreten feuertrunken, Himmlische, dein Heiligtum | Radost, krásná boží jiskro,
Dcero z elysia, Vstupujeme opojeni ohněm, Ó nebeská, do tvé svatyně. | | Deine Zauber binden wieder,
Was die Mode streng geteilt, Alle Menschen werden Brüder, Wo dein sanfter Flügel weilt. | Tvá kouzla opět spojují,
Co rozmar ostře oddělil, Ze všech lidí se stanou bratři, Kudy tvé jemné křídlo prochází. |
- Evropská vlajka:
Evropská vlajka není pouze symbolem Evropské unie, ale i evropské jednoty a identity v širším smyslu. Kruh zlatých hvězd představuje solidaritu a soulad mezi evropskými národy. Počet hvězd nemá žádnou souvislost s počtem členských států. Vlajka zůstane stejná bez ohledu na budoucí rozšiřování EU. Hvězd je dvanáct, protože číslo dvanáct je tradičním symbolem dokonalosti, úplnosti a jednoty. Je to samozřejmě také počet měsíců roku, počet hodin na ciferníku či dvanáct znaků zvěrokruhu. Kruh je mimo jiné i symbolem jednoty. Vlajka byla přijata jako oficiální symbol Evropských společenství, dnešní Evropské unie, hlavami států a předsedy vlád v roce 1985.
Pravidla pro vyvěšování Evropské vlajky: http://eu.tiscali.cz/cz/faq/question.asp?id=54
Další znaky evropských orgánů a institucí: http://publications.eu.int/code/en/en-5000200.htm
 Nejčastějším symbolem EU se kterým se všichni setkáváme je Evropská vlajka. Učitel promítne studentům na meotaru následující obrázek a přečte třídě krátký text pod ním. 
(http://europa.eu.int/abc/symbols/emblem/graphics1_cs.htm#geo)
Znak má tvar modré obdélníkové vlajky, jejíž délka představuje jeden a půl výšky vlajky. Dvanáct zlatých hvězd je pravidelně rozmístěno do tvaru nevyznačeného kruhu, jehož střed je průsečíkem úhlopříček obdélníku. Poloměr kruhu se rovná třetině výšky vlajky. Každá hvězda má pět cípů, které jsou umístěny na obvodu nevyznačeného kruhu a jejich poloměr se rovná osmnáctině výšky vlajky. Všechny hvězdy směřují vzhůru , tzn. jeden cíp je vertikální a dva další jsou v přímé lince v pravých úhlech ke stožáru vlajky. Kruh je uspořádán tak, že hvězdy jsou umístěny v pozici hodin na ciferníku. Jejich počet je neměnný. Studenti budou pracovat s následujícími otázkami: - Proč je hvězd právě dvanáct?
Dvanáct je tradičním symbolem dokonalosti, úplnosti a jednoty.
- Závisí nějak počet hvězd na počtu členských zemí EU?
Ne, počet hvězd je neměnný.
- Proč jsou hvězdy v kruhu?
Kruh zlatých hvězd představuje solidaritu a soulad mezi evropskými národy, je symbolem jednoty.
Studenti se zkusí zamyslet nad tím, proč není vlajka třeba červená, nebo zelená. Studenti zkusí vymyslet návrh na jinou vlajku pro EU.
 Učitel ve stručnosti vysvětlí studentům, na jakých základech funguje EU (3 pilíře). Evropská unie se často přirovnává ke společnému domu, který je postaven na pevném základě – společných hodnotách a cílech. Z nich vyrůstají tři pilíře, představující jednotlivé politiky Unie. Jejich svorníkem, střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU. První pilíř: Evropská společenství Druhý pilíř: Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Třetí pilíř: Policejní a justiční spolupráce v trestních a správních věcech Třída si představí, že je takovým evropským domem a zkusí zahrát následující hru: Hra (fiktivní): Na škole byla vyhlášena soutěž o nejlepší kulturní program, kterého se musí účastnit všechny třídy a z nich všichni studenti. Cena může být např. den volna, nebo exkurze, nebo že studenti nebudou muset čekat v řadě na oběd. Třída se tedy musí prezentovat jako celek nějakým programem. Musí vystupovat jednotně, jinak nebude schopna konkurovat programům jiných tříd. (může to být jako příprava na maturitní ples) Musí se dohodnout na takovém programu, aby všichni studenti měli pokud možno stejné zastoupení, měli možnost vystoupit a zapojit se. Žádný student nesmí být odstaven na „vedlejší kolej“, ale musí mít možnost prezentovat své názory a účastnit se realizace programu. Pokud se třída na žádném programu nedohodne, bude to pro ní znamenat fiasko, hanbu, opovržení ze strany ostatních tříd a na místo toho aby něco získala, bude tratit. Tato fiktivní hra má sloužit jako paralela k druhému pilíři Evropské unie. Studenti by měli pochopit, jak důležité je jednotné vystupování na mezinárodní scéně. Státy EU tak získají sílu konkurovat ostatním světovým mocnostem. Pro učitele: Cíle SZBP: - ochrana společných hodnot, základních zájmů, nezávislosti a integrity EU v souladu se zásadami Charty OSN
- posilování bezpečnosti EU ve všech směrech
- zachování míru a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty OSN a Helsinského procesu
- podpora mezinárodní spolupráce
- rozvoj demokracie a právního státu a respektování lidských práv a základních svobod
Fungování SZBP: - Evropská rada (nás reprezentuje premiér) stanovuje základní rámce směřování společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Při schvalování společných strategií je třeba souhlas všech členských států EU. Důležitá jsou také zasedání ministrů zahraničí v Radě ministrů (nás reprezentuje ministr zahraničních věcí) (tzv. Všeobecná rada).
Pro praktickou realizaci SZBP může Všeobecná rada použít následující nástroje: - Společné postoje - definují postoj EU k určité zahraničně-politické otázce; jsou závazné pro všechny členy EU
- Společné akce - jejich prostřednictvím se EU aktivně účastní v zahraničí, příkladem jsou sankce vůči třetím zemím nebo vysílání volebních pozorovatelů
 Třída bude diskutovat o tom, jestli se Evropské unii daří vystupovat a prezentovat se jednotně na mezinárodním poli a jestli mezinárodní společenství a světové mocnosti jako USA, Čína, Rusko atd. ji akceptují a uznávají. Otázky k diskusi: - K čemu má sloužit tzv. druhý pilíř Evropské unie?
- Daří se Evropské unii plnit závazky ve druhém pilíři obsažené?
- Kdy v blízké minulosti se nejmarkantněji projevila neschopnost států EU konat jednotně na mezinárodní scéně?
- Které státy EU podporovaly vojenský zásah v Iráku a které nikoli?
- Proč tomu tak bylo, v čem spočíval problém podpory či odmítnutí intervenci do Iráku?
- Jsou symboly EU (vlajka, hymna…) nadřazeny symbolům jednotlivých států?
|
|
