 Důvodem ke spojování a spolupráci evropských států nebylo zdaleka jenom poválečné spáleniště, které z Evropy po 2. světové válce zůstalo. Peníze a ekonomické zájmy evropských mocností sehrály v procesu sjednocování Evropy důležitou roli. Vždyť i první poválečné mezinárodní smlouvy byly vytvořeny hlavně ke kontrole klíčových průmyslových odvětví, ke kontrole ekonomiky z války se probouzejícího Německa. Navíc hospodářská spolupráce přímo souvisí se spoluprací politickou a vytvoření velkého vnitřního trhu prospívá všem jeho členům.
 Vysvětlení a porozumění pojmům: - Euro
- HMU – Hospodářská a měnová unie
- Klady a zápory přijetí společné měny EURO
 Každý student napíše na papír svůj názor, proč si myslí, že vzniklo euro a co to je Hospodářská a měnová unie. Učitel poté sám vysvětlí, že HMU je oblast jednotné měny v rámci jednotného trhu EU, kde se lidé, zboží, služby a kapitál pohybují beze všech omezení. Aby si to studenti dokázali lépe představit, učitel vysvětlí, že takové „HMU“ v podstatě mají i Čechy s Moravou. Pravidla, instituce a cíle HMU jsou stanoveny v Maastrichtské smlouvě jež vstoupila v platnost v listopadu 1993. Euro odstraňuje vysoké transakční náklady spojené s převody různých měn a s nejistotami pramenícími z obav o stabilitu kursů. Pro lepší ilustraci zmíní učitel také opačný příklad, kdy se vytváří spousta bariér a kde hospodářská spolupráce proto prakticky neexistuje. (Kuba vs. USA)
 Učitel přečte studentům následující text: Jen málokterý cizí předmět skončí v dětském žaludku častěji než peníze. Ale není mince jako mince: spolkne-li ratolest eurominci, nemusejí se rodiče zpravidla obávat dramatických následků - na rozdíl třeba od amerických centů. Nová evropská měna je totiž podle nové studie mnichovských pediatrů pro žaludek méně škodlivá. Eura prý jsou natolik odolná, že v trávicím ústrojí dítěte přečkají relativně nepoškozená i několik dnů. Na rozdíl od amerických centů vylučují jen málo jedovatých látek a nevytvářejí se u nich ostré hrany. Nicméně ani eura nejsou zcela neškodná - pokud ani po týdnu neopustí žaludek dítěte přirozenou cestou, měl by je lékař vyjmout pomocí endoskopie. Podle agentury SDA použili mnichovští vědci pro svůj pokus 14 euromincí v hodnotách od jednoho centu až po dvoueuro, které na týden ponořili do kyseliny a sledovali změny.
Třebaže výsledky byly překvapivě dobré, dospěli lékaři k jednoznačnému závěru:
mince asi nejsou ta správná strava pro děti a nejlepší je, když se potomstvu podaří v polykání mincí zabránit. (Zdroj: http://www.tiscali.cz/euro/euro_center_020812.504271.html) Euro je jednotná měna Evropské měnové unie. Od 1. ledna 1999 ji přijalo 11 členských států, a to: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko. K nim se od 1. ledna 2001 přidává dvanáctý stát, Řecko. Název “euro” zvolily hlavy států a vlád na zasedání Evropské rady v Madridu v prosinci 1995. Otázky pro studenty: - V čem se liší americký cent od euromince?
Je pro žaludek méně škodlivý, nemá ostré hrany, vylučuje méně jedovatých látek
- Kolik zemí EU dnes používá jednotnou evropskou měnu euro?
12
Které země to jsou?
Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko a Řecko
- Čím bylo významné zasedání Evropské rady v Madridu v prosinci 1995?
Byl na ní přijat oficiální název evropské měny „euro“ (€)
 Třída se rozdělí do několika pracovních skupin (4-5). V těchto skupinách budou řešit následující otázky: - Jaké mohou být klady a zápory, které se spojují s přijetím eura pro Českou republiku?
- Proč by pro Českou republiku bylo prospěšné vstoupit co nejdříve od eurozóny?
- Jaký je rozdíl mezi národní měnou a eurem?
- Proč Velká Británie dosud nepřijala euro?
Učitel obeznámí studenty s podmínkami pro přijetí eura
Podmínky pro přijetí eura: - Veřejný dluh: deficit veřejných financí nesmí být vyšší než 3% HDP a celkový veřejný dluh nesmí překročit 60% HDP.
- Cenová stabilita: růst cen nesmí být rychlejší než průměr třech států s nejnižší inflací navýšenou o 1,5 procentuálního bodu.
- Úrokový sazby: dlouhodobé úrokové sazby můžou být nejvíc dva procentuální body nad průměrem třech států s nejnižší inflací.
- Kurzovní stabilita: národní měna může během dvou let kolísat od daného kurzu proti euru nejvíc o 15% na obě strany.
(http://www.sme.sk/clanok.asp?rub=print_kapit&cl=2485464) HDP a inflace eurozóny nalezne učitel v zdrojivých dokumentech.
 Odpovědi na otázky vypracované v jednotlivých pracovních skupinách budou prodiskutovány v celé třídě. Každá skupina prezentuje své odpovědi vypracované v předešlé části hodiny a nabídne je třídě k diskusi. Učitel je v roli moderátora, usměrňuje debatu a klade doplňující otázky: - Jaký je rozdíl mezi evropským měnovým systémem (EMS), který fungoval po mnoho let, a hospodářskou a sociální unií (HMU)?
- Může být členský stát vyloučen z účasti na eurozóně?
- Je euro hrozbou pro národní identitu?
- Některé členské státy EU nejsou v eurozóně. Může to mít negativní důsledky pro vnitřní trh EU?
Na závěr učitel nabídne studentům ještě malou zajímavost. Řekne, že eurobankovky navrhl Robert Kalina z rakouské centrální banky. Na přední straně (aversu) každé bankovky dominují okna a brány jako symboly ducha otevřenosti a spolupráce v EU. Na zadní straně (reversu) bankovek je znázorněn most z určité historické epochy – jde o metaforické vyjádření komunikace mezi lidmi v Evropě a mezi Evropou a ostatním světem. Přední strana mincí je ve všech členských státech stejná a je na ní znázorněna mapa Evropy na pozadí příčných čar s hvězdami z vlajky Evropské unie. Na mincích o hodnotě 1, 2 a 5 centů se zdůrazňuje místo Evropy ve světě a na mincích o hodnotě 10, 20 a 50 se prezentuje Unie jako shromáždění národů. Mince, které mají hodnotu 1 a 2 eur zobrazují Evropu bez hranic. Zadní strana těchto mincí nese národní symboly, které si ta které zúčastněná země sama zvolila. Studenti dostanou za domácí úkol zjistit jaké symboly která země na euromincích používá a co tyto symboly znamenají.
| 
