Kdo jsou naši sousedé

Evropskou Unii tvoří v současnosti již 25 národních států, nemalý počet nejrozmanitějších kultur, tradic, společenských a politických zvyklostí, pro jejichž soužití je nezbytné, aby se mezi sebou co nejlépe znaly a snažily se tak o vzájemné porozumění.

Studenti se seznámí s problémem jak předcházet nedorozuměním a konfliktům, a to na základě hlubšího vzájemného poznání mezi jednotlivými státy.

Studenti by na konci hodiny měli chápat důležitost znalostí o státech, národech a kulturách, které spolu utváří Evropské společenství.

• Dokázat vyjmenovat všech 25 členských zemí EU i s hlavními městy
• Získat přehled o společných hranicích – kdo s kým sousedí
• Znát základní kulturní, jazykové a společenské rozdíly v jednotlivých zemích EU
• Znát základní statistické údaje o tom, která země je rozlohou největší, kde žije nejvíc obyvatel, která země má největší HDP apod.

Každý ze studentů na papír a ve stručnosti popíše jednu ze zemí EU. Vybere si tu, o které si myslí, že ji nejlépe zná a shrne všechny její nejdůležitější charakteristiky.

Několik studentů pak představí svou zemi svým spolužákům. Přečtou, co napsali. Ostatní je doplňují.

Učitel vysvětlí a zdůrazní, že tak, jako každý student zná tu evropskou zemi, kterou si vybral, by měl znát i ostatní země EU, protože země jsou mezi sebou rovnocenné a stejně důležité. Každá z členských zemí má svou jedinečnost a krásu (zaměnit).

Učitel přečte před třídou následující text:

13. prosince 2002 učinila Evropská rada v Kodani jeden z nejvýznamnějších kroků v celém procesu evropského sjednocování. Rozhodla se, že 1. května 2004 se k EU může připojit deset dalších zemí. Nebylo to jen rozhodnutí o zvětšení rozlohy a počtu obyvatel Evropské unie. Bylo to rozhodnutí, které ukončilo rozštěpení našeho kontinentu a překlenulo propast, která od roku 1945 oddělovala svobodný svět od komunistického světa. Toto páté rozšíření EU má proto politický i morální rozměr. Ze zeměpisného hlediska, ale i z hlediska kultury, historie a orientace, dotyčné země – Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko – svébytně do Evropy patří. Přistoupením k Evropské unii se připojí ke skupině demokratických evropských států a začnou se plně podílet na velkém projektu otců zakladatelů. Smlouvy o přistoupení podepsané v Aténách 16. března 2003 umožňují, aby občané nových států volili a byli voleni v evropských parlamentních volbách v červnu 2004 za stejných podmínek, jako jiní občané EU.

Cesta k tomuto konkrétnímu rozšíření začala v roce 1989 pádem berlínské zdi a železné opony. EU velice rychle zřídila program „Phare“, jehož prostřednictvím poskytovala novým demokraciím finanční pomoc na transformaci hospodářství a provádění politických reforem. 22. června 1993 Evropská rada v Kodani poprvé prohlásila, že se „přidružené země ve střední a východní Evropě mohou stát členy Evropské unie, pokud si to přejí“. Evropská rada zároveň stanovila tři hlavní kritéria, která musely kandidátské země splňovat před přistoupením k EU.

• Politické kritérium: kandidátské země musejí mít stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, úctu k menšinám a jejich ochranu.
• Ekonomické kritérium: kandidátské země musejí mít fungující tržní hospodářství a musejí být schopny vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v Unii.
• Kritérium převzetí celého souboru práva EU (acquis communautaire): kandidátské země musejí být schopny plnit závazky vyplývající z členství v EU, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

Studenti budou odpovídat na tyto otázky k textu o posledním, nejdůležitějším rozšíření:

1. Kdy proběhlo poslední, páté a pro nás nejdůležitější rozšíření EU?
   1. května 2004
   
2. O kterých deset zemí se jedná?
   Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko
   
3. Jaké je jedno z hlavních demokratických práv, které získali občané nových členských zemí vstupem do EU?
   Právo volit a být voleni v evropských parlamentních volbách v červnu 2004 za stejných podmínek jako jiní občané EU
   
4. Jak se nazývá program, jenž byl zřízen na účelem poskytování finanční pomoci novým členským státům na transformaci hospodářství a provádění politických reforem?
   Phare
   
5. Jaká byla tři hlavní kritéria stanovená Evropskou radou, která musela kandidátské země před přistoupením k EU splňovat?
   Politické kritérium, ekonomické kritérium a Kritérium převzetí celého souboru práva EU (acquis communautaire)
   
6. Co jednotlivá kritéria znamenají?

• Politické kritérium: kandidátské země musejí mít stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, úctu k menšinám a jejich ochranu.
• Ekonomické kritérium: kandidátské země musejí mít fungující tržní hospodářství a musejí být schopny vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v Unii.
• Kritérium převzetí celého souboru práva EU (acquis communautaire): kandidátské země musejí být schopny plnit závazky vyplývající z členství v EU, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

Učitel zdůrazní a připomene, že při posledním rozšíření EU vstoupila do „Staré Evropy“ hlavně nová kulturní větev – Slované. Samotný tento fakt je velmi důležitý, protože spolu s nimi vstoupila do EU nová silná kultura, tradice, společenské a politické zvyklosti ještě navíc poznamenané dlouholetým komunistickým, nedemokratickým režimem.

Každý student napíše na papír název evropské země/zemí, o které si myslí, že o ní ví nejméně nebo vůbec nic.

Pokud se ve třídě najde student, který tuto zemi zná, poví o ní svým spolužákům.

Učitel jej doplňuje, přikládá k informacím o dané zemi různé zajímavosti a perličky.

Až když se najde země, o které ve třídě nebude nikdo nic vědět, podá o ní učitel výklad.

Pár podnětů:

• Během celé vyučovací hodiny by měla na tabuli viset mapa Evropy
• Pokud je možné použít meotar, učitel může studentům promítnout základní údaje, tabulky či grafy o zemích EU (které najde na stránkách Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/eu_po_rozsireni)
• Pro zajímavost obeznámí učitel studenty s následující tabulkou:

Studenti společně s učitelem zhodnotí, o které členské zemi EU toho věděli nejvíc a o které naopak nejmíň.

Diskuse se bude nést v duchu otázek:

• Proč si myslíte, že tomu tak je?
• Co dělá jednu zemi známější a atraktivnější než tu druhou?
• V čem se liší, co dělají jinak?
• Jak jsou které národy otevřené a přátelské vůči ostatním, jaké jsou u nich možnosti turismu, jak jsou silné jejich ekonomiky, jak kulturně obohacují Evropu?
• Co jednotlivé evropské národy od sebe odlišuje a co je naopak sbližuje, co mají společné?

Studenti pak zkusí vymyslet slogan nebo větu ke každé členské zemi tak, aby ji co nejlépe vystihoval.

Třída zkusí vymyslet 5 „eurocharakteristik“, které by EU nejlépe vystihovaly.

Na závěr učitel rozdá studentům fotokopie se základními informacemi o každé členské zemi EU (toto je nutné přesně připravit, aby učitel jen kliknul a materiál mu vyjel. o­n jej pouze vytiskne v dostatečném množství).